Říše podsvětí, energeticky představuje místo, které můžeme brát jako určitý stav mysli, toho, co se s námi děje a nemusí to být otázkou fyzické smrti, ale spíše určité fáze, kdy duše trpí a prochází stádií trestu. Může u toho být z těla odpojena, nebo v něm stále být, záleží na typu trestu.

Podsvětí je říše bohyně Ereskigal z rodu Anunnaki. Má být sestrou Inanny a Utua (bůh Slunce). Pochází z rodové linie Enlila, na rozdíl od Inanny ji ale nevnímám jako jeho dceru. Vzhledem k tomu, že bohové se rozmnožují jinak než je naše běžná představa, tedy genetickým křížením a klonováním, je tak možné, že Nanna a Ningal (bohové Luny), uvádění jako potomci Enlila a Ninlil, jsou rodiči Ereskigal, Utua a některé z verzí Inanny, nebo jen Ereskigal a Utua, ale mezi nimi (Ereskigal, Utuem a Inannou) je rozhodně sourozenecká vibrace.

Ereskigal je v mýtech líčena jako chladná, krutá a intrikánská. Dle pověsti o Ereskigal a Inanně šla Inanna/Ištar do podsvětí svou sestru svrhnout, ale ta ji lstí připravila o ochranné amulety a nabodla na kůl. Ve skutečnosti se Ištar vydala svou sestru navštívit, a před nepříznivými vlivy podsvětí (tady ho můžeme vidět jako fyzické místo, tedy pod povrchem Země) ji měly chránit ochranné předměty. V podsvětí ji o ně připravily zákeřné reptilánské bytosti, které zde žijí.

K Ereskigal, která má podsvětí hlídat, ale v té době byla reptilány držena v zajetí, se Ištar ani nedostala. Ištar je za podpory své pomocnice Ninsuburg, která požádá boha Enkiho vysvobozena a vzkříšena z mrtvých. Do podsvětí však musí být dána náhrada dle zákona o rovnováze. Podsvětí má svá přísná pravidla a hlavním je, zachovat rovnováhu.

Nyní je Ereskigal volna od nadvlády reptilánů a určuje pravidla podsvětí, spolu se svým mužem. Tím je v sumerské verzi Nergal, potomek Enkiho. Dle řecké verze je to Hades, který má být jeho mladší podobou. Ereskigal by odpovídala Hekatě, ale tato bohyně se dle našich pozorování ponekud vymkla svému nastavení a to zřejmě opět zkřížením s reptilány a stala se jakousi jejich bohyní, nepatří mezi Anunnaki. U bohů Anunnaki tak zůstávám u podsvětních božstev pouze u Ereskigal, jejímž mužem je Nergal, který může být vnímán i jako Hades.

Hades má v řeckých mýtech ženy dvě, Hekaté, čímž je ale myšlena původní Ereskigal a Persefonu. Persefona má být dcerou bohyně Demeter a boha Dia (Zeus). Hades ji sice unese a v podsvětí ji nechá sníst granátové jablko, což ji má dle zákona znemožnit návrat na Zemi, ale v rámci zachování rovnováhy je Persefona propuštěna na Zemi vždy na jare, na dobu jara a léta a na podzim se vrací ke svému muži. Více o tom v placené verzi.

Persefona je tak jakousi spojkou mezi světem a podsvětím. Její energie je částečně podobná Ereskigal, v aspektu krutosti, ale férovnosti, a částečně Afrodítě, bohyni lásky a krásy. Hades tak zřejmě sdílí podsvětí s oběma. Hades je rozhodně známější verzi podsvětního boha nežli Nergal, původní pán podsvětí.

Nergal a Ereskigal jsou rodiči Lilith, jež je neteří Ištar a její pravou rukou. Tvoří spojku mezi Ereskigal, která není uzpůsobena životu na Zemi a musí zůstávat v podsvětní sféře a Ištar, která do podsvětí nesmí. Pomáhá oběma, a je spojena i s Lunou, jakžto Černá Luna. Více o ní v samostatném článku.

Hades/Nergal je tvrdým a nelítostným vládcem podsvětí a strážcem rovnováhy. Je nekompromisní, ale spravedlivý. Ereskigal je bohyní, kterou můžeme žádat o pomstu tam, kde je to třeba, tam, kde cítíme bezpráví.