Samhain býval dříve označením celého měsíce listopadu. Byl to konec starého roku, počátek nového. Dle Kola roku odchází nyní Bůh od své Bohyně do podsvětí, aby se mohl znovu zrodit. Nastává temná polovina roku. Brány mezi světy se ztenčují a můžeme je tak snadněji překročit.

Předkové a ti, kteří odešli, jsou nám nyní blíže, je to silný čas, který můžeme využít pro propojení se s nimi. Zamysleme se však, co vlastně tímto způsobem voláme? Nekromancie byla vždy hodnocena jako nejhorší druh magie. Pokud se někdo snažil oživit mrtvé v té podobě, ve které je znal, pak to vždy dopadá katastrofou.

Duše mají daleko větší přesah, nežli můžeme chápat. Duše je obrovská a to, jak ji vnímáme v tělesné schránce někoho, je jen její část. Její skutečná velikost je daleko větší a tak i odchod té části, která byla v zesnulém, je jen odchod toho, jak jsme ho vnímali. Duše se pak opět propojí se svým zdrojem, a dlí v Meziprostoru, dokud se nerozhodne, zda a kam se opět vtělí. Část jde tedy znovu do nějakého těla, část však zůstává „ve vzduchu“.

Každá vzpomínka na ty, co odešli, tvoří určité otisky, a tak stále vnímáme naše zemřelé tak nějak někde kolem, a čím těsnější ty vazby jsou, tím více. Čas, kdy Bůh odešel od své Bohyně do podsvětí, činí hranici tenčí a my tak můžeme ucítit přítomnost těch, co odešli, ve větší intenzitě.

Je to i čas, kdy v době temnoty více vnímáme bytosti nehmotné. Ty, kteří zde byli ještě před příchodem našich bohů a kteří stanovili tento řád, kdy se Kola roku točí dle událostí dávných, dle koloběhu vztahů Boha a Bohyně, podle kterých se řídí i sama příroda. Není dobré pro ty, co žijí, aby do podsvětí vstoupili na delší čas a také není dobré se s těmi, co odešli, snažit spojit a vyzvídat. Vždy je potřeba zachovat úctu a respekt.

Dnes se hodí udělat na počest předků večeři, vzdát jim hold a požádat o požehnání. Sílu Samhainu pocítíme i následující týdny a je vhodná k transformačním rituálům.