Základem veškeré vysoké magie a vlastně celé existence je tento starý princip: „Co je dole, je i nahoře a co je nahoře, to je dole, ať dokonány jsou divy jedné jediné věci.“ Z toho vyplývá, že co se odehrává na obloze, to se v malé verzi odehrává i zde na Zemi. Země je považována za to, co je dole, obloha a dění na obloze je to, co je nahoře. Veškerá vesmírná tělesa, tak jak je známe a vnímáme, mají svůj vlastní organismus, vědomí, či ducha.
Každý organismus má své vlastní mechanismy a svou inteligenci, která se postupně vyvíjí. Tento vývoj závisí na mnoha faktorech, jak na svém vlastním stupni vývoje, tak i na okolí. Podíváme-li se sami na sebe, pak vidíme, že se vyvíjíme dle svých schopností, i dle svého okolí. Vesmír se vyvíjí též. Nic není stagnující, vše podléhá vývoji či změnám a každá dlouhodobější stagnace je vlastně nežádoucí. Pokud by něco zůstávalo stejné, zakrní to. Postupně pak by šel spíše zpětný chod, nežli chod dopředu.
Celý vesmír je provázaný navzájem. Jednotlivé hvězdy tvoří souhvězdí a ty tvoří oblohu. K hvězdám patří jejich planety, k těm jejich planetky, Měsíce a k tomu všemu tu máme různá náhodná tělesa, komety, meteority, hvězdokupy, hvězdný prach, mlhoviny, černé díry a mnoho dalších jevů. Bereme v potaz, že to vše má nějakého svého ducha, něco jako myšlení. Tak jak my máme náš mozek, tak každý takový úkaz na obloze má svou podstatu, svou inteligenci, své vnímání.
To vše navzájem tvoří jakousi propojenost , kdy vše souvisí se vším. Vše spolu navzájem nějak koexistuje, někdy v souladu, někdy v nesouladu. Nicméně, kdyby byl jen soulad, došlo by ke stagnaci, a proto probíhají boje. Právě boj je to, co nás učí a posouvá. Na principu duality a bojů stojí celý náš vesmír, jen proto, aby se vše vyvíjelo dál a dál a nezaniklo.
To, co se děje na obloze, to utváří dění dole na Zemi. To věděli už staří učenci, proto neustále sledovali oblohu a panovníci se řídili přesně tím, co jim jejich astrologové poradili. Podle postavení hvězd a planet se vedly války, uzavíraly spojenectví, obchody i pakty. My žijeme zde na Zemi, abychom prohmotnili to, co se děje nahoře na obloze. To je základem všeho vědění.
Kdo dosáhne nejvyššího osvícení, nemusí se sem už rodit. Může splynout s vesmírem, tedy stát se součástí energie nějaké planety či hvězdy. Jejich podstatu máme v sobě a liší se dle toho, kým jsme zde „dole“. To je ovlivněno tím, jak se utváří naše fyzické tělo, které já vnímám jako určitý avatar pro naši boží podstatu.
Můžeme tak zároveň v sobě mít přitomno i více „duší“, tedy určitých programů a nastavení. Pokud nejsou v souladu, dochází k rozpolcenosti naší osobnosti. V souladu s naší původní energií, která pochází z naší zdrojové hvězdy ( tou může být kterákoli hvězda námi známých vesmírů) , by mělo být naše pozemské tělo, které se od narození učí kompatibilitě s naší planetou a živly, které na planetě jsou zastoupené. Každý z těchto živlů má svého ducha – boha.
Jsou to bohové Anunnaki: Enki – živel země a oheň a bůh Enlil – voda a vzduch. Jejich ženy Dumkina a Ninil tvoří mateřský princip, tedy ženskou část, kdy mužský bůh tzv. plodí a žena rodí, ale na energetické bázi tvoří jednotu. Musíme tedy být v souladu s pozemským životem. Naše tělo se mu musí co nejlépe přizpůsobit a naše duše zase musí být co nejlépe spojena s vesmírem, tedy naší oblohou. Obloha je reprezentována bohem Anunnaki Anuem a jeho ženskou partnerkou Antum – spolu tvoří jednotu a celistvost.
Obloha je plná hvězd a dalších těles, což vše vytváří život ve své podobě i zde. Jsme neustále pod vlivem nejen naší podstaty vesmírné i pozemské, kterou je třeba mít ve vzájemné harmonii, ale i pod vlivem dalších bytostí. Celý tento web je postaven na jasné víře v to, že mimozemšťané jsou zde. Některé z mimozemských ras aktivně ovlivňují dění na Zemi tím, že vstupují do lidských těl.
Primárně by lidská těla měla být obsazována pouze rasou Anunnaki, bohové, které známe jakožto summerský panteon a následně jeho mladší verzi, tedy řeckořímský panteon. Anunnaki jsou skutečnými pány této planety. Nicméně, ještě před jejich příchodem sem na Zemi, byla Země součástí božstva zvaného Tiamat. Tiamat je pramáti celého nám známého vesmíru, která však porodila nejen bohy, ale i monstra. Tvory takzvaně „starobylé“ jež jsou starší než nám známí bohové Anunnaki a mezi těmito druhy vznikl první boj. Podle systému vesmírného otisku se vše vždy musí opakovat. A tak boj probíhá neustále a náš vesmír je postaven na principu opakujících se bojů mezi monstry a bohy, což se projevuje i přes naše lidské schránky.
Monstra jsou tak zde na Zemi také a často obsazují lidské schránky v podobě reptiliánské rasy, která vede s Anunnaki věčný boj. Další negativní mimozemské rasy, které se zde objevují pocházejí ze vzdálenějších souhvězdí a opět se vždy chovají dle svého nastavení na obloze. S reptilany obvykle spolupracují a kooperují na bázi vzájemných výhod.
Tento web shrnuje veškeré mé poznatky bádání v oblastech toho, jak se chovají různé mimozemské rasy jak na obloze, tak přes naše těla, jak funguje takzvané obsazování těl, a jaké jsou mechanismy jednotlivých mimozemšťanů dle jejich původních nastavení. Musíme pochopit, že boj pravděpodobně neustane, že to není možné. Proto tento web přináší zcela jiný pohled, vysvětluje skutečnosti a není nijak podobný ničemu, co běžně na internetu čtete.
Pravidelně dělám konstelace, channelingy různých vysokých bytostí a vše, co zde píšu jsem si nějak sama prošla, prožila, zjistila na vlastní kůži a ve vlastních situací. Ve veřejné sekci se dozvíte to, co považuju za základ. Stanete li se členem našeho soukromého klubu, pak postupně budete otevírat neveřejné články dle stupňů vašeho poznání. Tam vám už povím konkrétní příběhy, prožitky, zážitky z rituálů a kontaktů s bohy, ale též se budete učit, jak to vše zařadit do praxe, jak pochopit a poznat kým jste, které bohy si máte se sebou propojit a jak tyto vazby udržovat, aby se vám dobře žilo.
O Annunaki píšu nejvíce, protože jsou to oni, kterým to zde patří. Ostatní jsou buď jimi pozvaní přátelé anebo vetřelci. Anunnaki jsou ti, kdo jsou bohy veškerých planet soustavy kde žijeme. Planety naší soustavy se můžou zdát být nicotné ve srovnání s obrovskými hvězdami na vzdálené obloze, ale přece jen jsou k nám nejblíž a jejich vlivy nás tedy nejvíce zasahují, a případně i nejvíce chrání před dopady toho, co je ještě dál, a může k nám být negativní.
Největší planetou je jak víme Jupiter, planeta, která svou gravitací chrání Zemi před spoustou nebezpečí ze vzdáleného vesmíru. Jupiter nese slávu, prosperitu, popularitu, ale někdy působí i svému nositeli ( tedy zástupci své energie ) osamělost a nepochopení. Neptun je planetou která je spojena s vodami, je spojena s bohem Enlilem a její okolí je pro vědce poněkud nezmapované, dost možná se kolem něj, stejně jako v oceánech, skrývá plno věcí, bytostí a celkově tajemna, o kterých zatím nemáme ani potuchy.
Neptun je spojen s mystičnem, sebepoznáním, cestou do největších hlubin, kde opravdu nikdy nevíme, co nalezneme. Saturn je strážcem karmy, připomíná nám staré záležitosti, sliby, přísahy, úpisy…kolikrtá jsme něco mysleli smrtelně vážně ? Kolikrát jsme někomu v našich životech slíbili věčnou lásku či přátelství a loajalitu a kolik z těch slibů zůstalo vůbec platných ?
Znám lidi a to včetně své minulé podoby, kteří to své navždy řekli tolikrát, a kolikrát se z „navždy“ stalo „na pár měsíců ?“ Saturn je neúprosný, vždy nám to připomene, i když je od nás vzdálenější než třeba právě Jupiter, nebo než planeta lásky, Venuše.
Jupiter je spojen s Mardukem ( je vlastně jeho zosobněním ) a Venuše s Ištar. Je smutné, ale asi nutné, aby od sebe byli tak daleko, ale přesto blízko. Jupiter nese slávu, popularitu, bohatsví, Venuše lásku, krásu, užívání si. Když se spojí, logicky musí vzniknout to nejkrásnější možné propojení, kdy si navzájem dodávají energii a podporují se.
Venuše je často přiřazovaná k Marsu, jakožto partnerka. Ano, mají k sobě v naší soustavě blíže, a i se nabízí analogie s řeckými mýty, kdy je Afrodita ( další z podob Venuše ) milenkou boha války Arese ( Mars ) – vidíme ale jasně, že tohle spojení úplně nefunguje.
Dodává si navzájem jen polaritu boje, vášně, ale chybí tu vyšší vibrace a propojení na duchovní bázi. Můžeme to přirovnat k vášnivému románku nežli k trvalému a pevnému vztahu. Venuše je spojena se souhvězdím Býka, ve kterém je hvězda Aldebaran, duchovní Třetí oko souhvězdí Býka.
Zajímavé je jak postavení Býka proti lovci Orionovi, co se týče těchto dvou souhvězdí na obloze, kdy Býk rozhodně nastavuje svoje mohutné tělo proti luku a kyji lovce Oriona, aby tak chránil vše co je v pozadí za Býkem, tedy Plejády, Draka, Vegu, atd.
Aldebaran je hvězda, která je přímo propojena s naší planetou Venuší a není náhodou, že Ištar si pro své boje na Zemi volá na pomoc posvátného býka z nebes. Je to jeden z jejích atributů kromě lvů, draků, sov, a hadů a osmicípé hvězdy Vegy. V býka se také proměnil Zeus ( Marduk ) když chtěl získat královnu Europu. Zeus se v bájích vůbec často mění v nějaké to zvíře, aby získal ženu, což mu pomáhá osídlit svět spoustou svých potomků – polobohů.
Jedna z podob je i labuť, ve které se přiblíží ke královně Lédě. Labuť i býk pak získali své místo na obloze a můžeme je tak vnímat stále jako další podoby Marduka v jeho mladším ekvivalentu, kterým je Zeus. Tak se můžeme i na silné a krásné souhvězdí Labutě dívat jako a jednu z jeho dalších podob. Možná pro prostudování veškeré této mytologie nám dojde, jak silná jsou božstva Anunnaki, a jak je hloupé je podceňovat.
Každý by je měl mít v úctě, protože jsou to božstva, která zosobňují většinu pozitivních aspektů oblohy. Planetou komunikace je Merkur, malá planeta, nicméně bůh Hermes/Merkur měl v historii obrovský význam. Komunikace dříve znamenala především telepatii, přenos myšlenek. a ta kde nestačil, tam se posílaly dopisy a poslové. Dnes je celá komunikace převážně věcí technologií, logicky se tak ztrácí původní napojení a telepatické přenosy, protože proč přece pěstovat telepatii, když máme mobily ?
Nicméně, kolikrát se vám věci pokazily jen proto, že jste nedokázaly přes sociální sítě či sms zprávy vystihnout to, co skutečně chcete ? Stále není nad osobní kontakt a telepatická propojení. Možná na boha Merkuru zapomínáme, protože vše přece můžeme nechat na technologiích, ale nestálo by za to, navázat s ním lepší vztah a zamyslet se, které mimozemské proudy možná můžou ovlivnit technologie ? Kolikrát je umělá inteligence až tak nějak inteligentnější než my a možná nám svým způsobem komunikaci ovlivní tak, jak by měla být podle nastavení té dané technologie, ne podle našeho skutečného srdce a vnímání.
Měsíc a Slunce – souputník Země a hvězda, která nám dává život. Měsíc ovlivňuje dění na Zemi obrovským způsobem, i přes svou zdánlivou malost. Je součástí původní podstaty Země, kterou je Tiamat. Býval prý jednou z jejích „zrůdiček“ tedy bytostí jménem Kingu. Též prý vlastnil tabulky osudu a mohl tak rozhodovat o dění v lidských osudech, ale tuto schopnost mu odebral Marduk. Měsíc vnímám jako snadno ovlivnitelný tím, v jaké konjunkci ke které planetě či hvězdám se zrovna nachází a co tedy nejvíc ho „osvětluje“ zjednodušeně řečeno.
Stanete li se Iluminátem, vše se vám postupně osvětlí. A pokud jím už jste, jen si vaše duše vše znovu připomene. Mnoho z nás je Iluminátem už po celou dobu existence naší duše.
Stačí si jen vzpomenout.
0 komentářů